Probojovávat se okolními porosty jezera, jako v nějakém dobrodružném filmu, rozhodně nebylo v plánu. Samozřejmě, že na předem vymyšlené místo jsem netrefila, ale za to obešla polovinu jezera.
Od prvního do posledního tahu jsem cítila propojení okamžiku, obrazu a mě.
Co zbožňuji je, jak zářící hladina užírá vynořené stromy a zanechává mým jasem oslepeným očím pouhé útržky křiklavě červené.
