Chuť malovat ve mně bublala. Nutně jsem potřebovala namalovat ten jarní jas a zároveň rozjasnit sebe samotnou tou škálou zapomenutých zelených a žlutých.
První deska padla s neúspěchem k zemi, ale už jsem tahala další s mnohem lepší vizí, jak to zachytit tentokrát lépe a vychytraleji. Údery štětcem by porazily i kobylu… tuby žlutého kadmia a titanové běloby se zmenšovaly s hutnutím zrajícího obrazu.
Když na něj zpětně koukám, nemůžu spustit oči z kteréhokoli tahu. Jsou tak svěží a plné energie, kterou jsem každému tam věnovala.
