To je posedlost. Mám strávit den na sjezdovce a zatím co snowboarduju, přemýšlím o kompozicích, barevnosti, čase a místě, kde a kdy zabodnu svůj stojan.
Večer jsem se na ono vybrané místo vrátila. Pohled s mnoha větrnými elektrárnami, ztrácejícími se za kopci v horizontu a sluncem rozsvícenou řádkou vysokých tenkých borovic, mě naprosto zaskočil. Štětce mi sjížděly dolů, jako pomatený a za naprosté tmy jsem se vracela lesem domů. To my připomnělo dřívější skautské tábory.
Doma jsem s nevírou zjistila, že všechno je o několik tónů chladnější, tak jsem drobně rekonstruovala. Ale jsem s tím přespokojená.
